Mystická podoba Amezdas

Nové nebe Krista, nový domov člověka a také andělů a všech vesmírných bytostí Zemi a člověku pomáhajících.

Amezdas je nádherně sytě a přitom přenádherně světle modrá.

Vnímejme ji v drahokamu z pásu Panny Marie. Tento drahokam je univerzální buňka prahmoty z prvopočátečního těla člověka - z toho těla, které mu dal Bůh Otec a Bůh Matka ze Svého Těla. Něžně a tiše z něho šlehají, vystupují a navzájem se prostupují očistná a Amezdas energeticky formující bílá průsvitná světla, která v tajemných okamžicích vstupují do něžného růžovo fialkového odstínu. Je to dokonalá univerzální buňka praráje.

Amezdas prostupuje tajemný plamen průsvitného nebesko zemského ohně; hoří a přitom nepálí. Ve své dech beroucí modři je Amezdas prozářena zlatým světlem, které vychází z tvůrčího kódu, jenž Bůh dal člověku do vínku jako znak dítěte královského rodu – je to tvůrčí dispozice tvořit ve hmotě.

Středem Amezdas se pnou paže člověka s rozevřenými dlaněmi, které Bůh Panna spojila k sobě a se svými tak, že spojené paže tvoří stvol lilie a rozevřené dlaně její květ. Nad květem z rozevřených dlaní se klene a také obě dlaně spojuje mocný paprsek světla z Koruny Boha Panny. Z tohoto paprsku stoupá vzhůru majestátně a tiše něžný a líbezný proud přeněžné energie něžně bílé barvy - jako majestátný a tichý "vodopád" Božské harmonizující energie věčného klidu a míru.

Kolem Amezdas se vine věnec Dvacetičtyř světelných květů, které neustále proměňují svůj tvar do nesčetných podob absolutní dokonalosti a krásy; jsou to podivuhodné tvary kódové charakteristiky Bohočlověka. Středem těchto květů prostupuje tajemný něžný svit svíce Bohoanděla. Tento obraz znázorňuje prolnutí kódových charakteristik Bohočlověka a Bohoanděla v jednu vůdčí vesmírnou bytostnou vývojovou linii, v jednu podivuhodnou bytostnou květinu, jejíž květ tvoří Nové Boholidství a jejíž svit vychází z Nového Bohoandělství.

Nad Amezdas se skví a svou září a mocí ji prostupuje Koruna Boha Panny – dvanáct světel majících tvar 12 podivuhodných hvězd. Světla čistého líbezného ženského principu v jeho okouzlujícím podmanivém půvabu skromnosti a pokory jsou znakem Královny nebe a vesmírů, neboť každý kdo tento Božský zjev Panny prožívá, ji jako Vítěznou Královnu nad sebe v úžasu povznese a vztyčí, jí se koří, miluje, a následuje.

Pláštěm Amezdas je rouška Mariina – rouška Boha Panny; skrze tuto mystickou roušku se Bůh Panna projevuje ve svém spojení s Bohem Matkou, v této roušce se s Bohem Matkou spojuje, prostupuje a potom opět vstupuje do zjevu mladičké překrásné Duše Jsoucna. Temná modř roušky vypovídá o neuchopitelném a neproniknutelném tajemnu Boží Moudrosti, Krásy a Lásky. Něžný svit hvězd a krása růžových květů růží, které jsou spolu na roušce Mariině rozesety, jsou voláním do zasvěcení se Kráse a Lásce Božího Absolutna v hlubokém Tichu existence všech a všeho v Moudrosti a Prozřetelnosti Boha Otce, který skrze Boha Syna dává Amezdas nový řád, chrání ji a v předem nesděleném okamžiku do ní přenese svoji Svatyni, svůj Trůn.

V tom okamžiku vznikne Nové Nebe pro všechny vesmíry a bytosti. V tomto Nebi Bůh Otec a Bůh Matka odhalí svou tvář a podobu těm, kteří milují svoje Nebeské Rodiče stejně tak jako milují Krista, a bude jeden Domov, jedno Nebe, jeden Ráj pro všechny.

Ludmila Kozáčková

Stránky tohoto webu budou průběžně doplňovány a aktualizovány.